Štětsko

Cestou ze Stračí po žluté značce, stojí nedaleko od sebe dvě barokní kapličky. První, zasvěcená P. Marii a pocházející z konce 18. stol.  Kaple se nazývala Mariánská, nebo U krásného obrázku. V minulých dobách sem o svátku P. Marie chodívalo ze Štětí procesí na svátek sv.Máří Magdaleny – 22. července.

Nedaleko od Marianské poutní kapličky, při někdejší dálkové lesní cestě z Liběchova do Radouně, stojí tzv. Hraběcí kaple, postavená r. 1720 na místě, kde snědovičtí poddaní jedné lednové noci přepadli a zastřelili svého krutého pána hraběte Johanna Wratislawa Claryho.

Dále naše cesta vede k nedaleké jeskyni Mordloch a skalnímu útvaru Sedm chlebů.

Mordloch (jinak také vražedná díra) je umělá jeskyně, kde se prý za Třicetileté války (1618-1648) ukrývali loupežníci, kteří byli zlikvidováni až při společném zásahu majitelů okolních panství.

Později zde žil a zemřel jakýsi poustevník. Dále po žluté turistické trase, narazíme na  skalní skulptury – do pískovce vytesané sochařem Václavem Levým, z počátku 19. století. Václav Levý nastoupil ve dvaceti letech jako kuchařský pomocník na zámek v Liběchově k tehdejšímu majiteli – Antonínu Veitovi. Byl to veliký znalec umění, všiml si nadání Levého a nakonec financoval Levého studia v Praze a Mnichově. Vytesané skalní skulptury vytvořil Levý před svým odchodem na studia, a patří k nejvýznamnějším zajímavostem východní části Štětska.

Plastiky se jmenují se Had a  Harfenice a cesta k nim vede borovým lesem. Had je 9 metrů dlouhá plastika, a k jejímu vytesání Levého zřejmě inspirovaly zmije, které se ve zdejším borovém lese rády vyhřívaly. Plastika Hafenice je zpodobněním ženy, která si na obživu vydělávala hrou na harfu, což bylo v té době zcela běžné.

O trochu delší výlet se nabízí směrem k Liběchovu, kde jsou v lese vytesány „Čertovy hlavy“ – 9 m vysoké reliéfy lidských hlav. My ale míříme na sever, za lidovou architekturou.