Štětsko

Geologicky spadá velká část regionu Štětsko pod horopisný celek Ralská pahorkatina s podcelkem Dokeská pahorkatina. Nejrozsáhlejším a ústředním okrskem Dokeské pahorkatiny jsou Polomené hory, které patří mezi typické pískovcové pahorkatiny. Ve své západní části přecházejí Polomené hory přes údolí Obrtky Brocenskou pahorkatinou do jednotvárnější Úštěcké pahorkatiny, která vyplňuje jihozápad popisované oblasti Polomené hory představují typickou pískovcovou pahorkatinu až vrchovinu s mnoha geomorfologickými zajímavostmi. Dříve se používalo pro toto území též označení Dubská pahorkatina, Dubské pohoří nebo Dubské Švýcarsko. Polomené hory jsou vymezeny zhruba linií Liběchov, Mšeno, Doksy, Holany, Úštěk, Chcebuz. Dělí se na 7 geologicky odlišných částí (podokrsků), z nichž největší je na jihu ležící Kokořínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Nedvězí (456 m) a k ní ze severu přiléhající Žďárská a Dubská vrchovina.

Oblast regionu patří k české křídové pánvi a je budována převážně druhohorními mořskými usazeninami. Tvoří je vyzdvižená staroprvohorní kra složená z chloritických fylitů, křemenného keratofyru a zelených břidlic. Třetihorní vyvřeliny se vyskytují jako žilná tělesa nebo jako výplně sopouchů pronikající často křídovými sedimenty. Tvoří je převážně čedičové a znělcové horniny. Ze staršího období čtrtohor se uplatňují především pokryvy a návěje spraší a sprašových hlín ve výběžku. Mladočtvrtohorní náplavy zaujímají jen malé plochy při stálých vodních tocích ( Labe, Jizera ).

Mezi turisticky zajímavou lokalitu regionu beze sporu patří část CHKO Kokořínsko, která zasahuje  i do katastrů Štětska. Zdejší malebná krajina je poseta mnoha pískovcovými útvary, skalními masivy a jeskyněmi např. Mordloch, s pověstí o loupežnících z doby třicetileté války.  Mnohé zdejší skály posloužily jako materiál pro monumentální  díla liběchovskému sochaři Václavu Levému, který zde v padesátých letech 19. století vytvořil mnoho zajímavých skalních plastik. Lze jmenovat např. Hada, Harfenici nebo skalní kapli Máří Magdalény.

Nedaleko odtud se nachází tzv. Čertovy hlavy a Klácelka. Čertovy hlavy se nalézají na pískovcovém bloku nad obcí Želízy. Jedná se o reliéfy hlav pohádkových bytostí, připomínajících snad čerty, vytesané do dvou skalních bloků. a jsou to jedny z největších lesních skulptur sochaře Václava Levého. Klácelka je umělá jeskyně s reliéfy taktéž od liběchovského sochaře Václava Levého. Je složena ze dvou částí. První část, prostor před jeskyní, nazývána Blaník s heroickými postavami  našich národních dějin (vůdce blanického vojska Zbyněk ze Zásmuk, vůdci husitských vojsk Jan Žižka a Prokop Holý, spící blanické vojsko a trpaslíci, kteří pro ně kovají zbraně). Druhá je vlastní umělá jeskyně Klácelka, přístupná bohatě zdobeným portálem. Podél stěn jsou kamenné lavice, prý zde stával i kamenný stůl. Stěny jsou zdobeny reliéfy z bajky F. M. Klácela Ferina lišák a z předloh francouzského karikaturisty Grandvilla.

Všechna tato místa jsou pro pěší i cykloturisty velmi dobře dostupná a to jak po žluté turistické trase vedoucí ze Štětí, tak po vyznačené cyklostezce.