ENDE

Region Štětsko

Region Štětsko zahrnuje město Štětí a jeho okolí s přilehlými vesnicemi, zvláště severním směrem.  Dělí se na tři územní celky – obce v blízkém okolí města Štětí (jako Stračí, Počeplice, Brocno, Radouň, Chcebuz, Veselí, Újezd, Čakovice, Hněvice) a oblast “Snědovicko” (Snědovice, Křešov, Lomy, Strachaly, Mošnice, Střížovice, Sukorady, Velký Hubenov) a nakonec nejmenší území – samotná obec Račice se světově proslulým areálem vodních sportů. Na štětském venkově najdete typické ukázky lidové architektury, sakrální stavby a také přírodní zajímavosti. Samotné město Štětí je průmyslové a kulturní centrum tohoto regionu. Je zde i největší  papírenský závod v Čechách. Nejzajímavější kulturní akcí města je festival dechových orchestrů FEDO, který se koná každý sudý rok koncem června společně s přehlídkou mažoretek. Ty byly v roce 1970 vůbec prvním mažoretkovým souborem v tehdejším Československu.

Dalšími významnými každoročními kulturními akcemi jsou Historický den " Štětská ostrev", Tradiční štětský jarmark nebo Štětský varhanní podzim, který se koná v kostele sv. Šimona a Judy.

Historie regionu

Úrodná polabská krajina s kdysi bohatým rybolovem byla osídlena odpradávna, mnohem dříve než na památný Říp měl podle pověsti vystoupit praotec Čech v čele našich slovanských předků. Četné archeologické nálezy dokládají nepřetržité osídlení zdejší krajiny již od třetího tisíciletí před naším letopočtem. Podle řady dalších nálezů, samozřejmě i v jiných lokalitách, je nepochybné, že polabská kotlina byla osídlena nepřetržitě odpradávna. Slovanské osídlení se zahušťovalo na Podřipsku koncem 9. století našeho letopočtu v rozsáhlé síti sídlišť. Obecně lze konstatovat, že většina dnešních osad, ležících zde pod nadmořskou výškou 50 m, má svůj původ již v tomto období. O stejné hustotě tehdejších sídel svědčí doložená pohřebiště v blízkosti téměř každé zdejší osady. Centrem osídlení zdejší krajiny bylo již v 8.–9. stol. především hradiště Mělník. To se brzy dostalo spolu s přilehlým územím do sféry moci vzmáhajících se Přemyslovců. V ranné fázi štětských dějin, v letech 1300–1850, tedy po dobu nejméně 550 let, žilo Štětí úzce spjaté s osudy mělnického panství a za ta léta se vytvořila silná vazba k městu a zámku Mělník. Díky své poloze na řece Labi při hlavní cestě ze severu směrem ku Praze, trpělo město Štětí, i celý region, častými vpády vojsk, která podél Labe táhla na hlavní město. Například v období třicetileté války byl celý region i s městem několikrát vypálen a vydrancován a téměř vylidněn. Potom v období téměř jednoho sta let (1855–1949) sdílelo Štětí, jako nové sídlo soudního okresu, své osudy s politickým okresem Dubá. Po jeho zrušení se nakrátko začlenilo do tehdejšího roudnického okresu. Při územní reorganizaci r. 1960 byl roudnický okres zrušen a Štětí spolu s Roudnicí n. L. připadlo k okresu Litoměřice a tím se stalo součástí nově zřízeného Severočeského kraje.

Vesnice, ležící v povodí Obrtky a na náhorní plošině, byly od středověku až do poměrně nedávné doby součástí malých i větších šlechtických panství, v několika případech sloužily i jako sídlo vrchnosti. To se týkalo zejména Snědovic, kde vytvořili Vlkové z Kvítkova v 16. stol. poměrně rozsáhlé dominium. To se týkalo také Kaplířů ze Sulevic ve Chcebuzi a částečně i Sukorad. Po třicetileté válce tuto oblast většinou spravovalo panstvo nebo panští úředníci z Liběchova.

Na konci 1.tisíciletí nepochybně osídlilo zdejší krajinu české etnikum. To však bylo po třicetileté válce v průběhu 17. a 18. století vytlačeno německými osídlenci, přicházejícími ze severněji položených chudších pohraničních končin blíže k úrodnějšímu středu české kotliny. Po vzniku Československa r. 1918 nastal zpětný příliv česky mluvících osadníků, ale ti byli po 20 letech z velké části znovu vypuzeni při německé okupaci v r. 1939. Počáteční období po druhé světové válce v pravobřežní části štětského regionu je charakterizováno nejdříve vyvlastněním německých majitelů domů a podniků ve městě a zemědělských usedlostí ve vsích a jejich následným odsunem. Do vysídlených vesnic a městeček se vracela jednak česká menšina, vypuzená roku 1938, ale hlavně sem přicházeli čeští bezzemci z vnitrozemí. V tomto období byla oblast Štětska převážně zemědělská. V roce 1956 došlo na místě starého cukrovaru ke stavbě papírenského závodu, svého času největšího v Evropě, který významně změnil ráz zdejší krajiny a předurčil městu jeho moderní vzhled. Avšak i přes svůj moderní ráz si Štětí a okolí zachovalo velké množství zajímavých kulturních, přírodních i historických památek.

Vyhledávání

Mapa regionu Štětsko

Anketa

Našli jste na webu informaci, kterou jste hledali?
 
33% (125)
 
57% (217)
 
11% (42)
Všechny ankety a kvízy
 
Informační centrum města Štětí, Obchodní 547, 411 08 Štětí, tel.: 416 812 715, email: infocentrum@steti.cz
load