Štětsko

Obec je dnes přičleněna k obecnímu úřadu Snědovice.

Plošná rozloha katastru Křešov měří 240 hektarů a jeho území hraničí na severu se Snědovicemi, na východě s Újezdem, na jihu leží katastr Radouň, na západě Čakovice. Největší rozmach zaznamenal Křešov koncem 19. století, kdy zde stály 52 domy se 348 obyvateli německé národnosti, z nichž naprostá většina vyznávala římsko-katolické náboženství. Nynější počet stálých obyvatel je 48 osob.

Mapa

Etymologie názvu

Jméno Křešov znamenalo podle A. Profouse Křešův dvůr. Jeho majitel se tedy jmenoval buď Křeš nebo Křeša.

Poloha obce

Ves Křešov je vzdálena od Štětí severním směrem asi 5 km. Větší část leží na vyvýšené stráni nad údolím potoka Obrtky, který obec obtéká na západní straně. Půda je tvořena převážně pískovcem a jílem a proto zde bývaly pískovcové a opukové lomy. Obyvatelé se dříve živili výlučně zemědělstvím, ale působil zde také kovář, obuvník, krejčí, truhlář a klempíř. Podél západní strany vede okresní silnice ze Štětí do Dubé a při ní stál mlýn.

Historie

Křešov je prastaré sídlo s někdejší tvrzi, která prokazatelně sloužila již ve 13. stol. jako sídlo šlechtické rodiny. Ve starých zemských deskách jsou k roku 131 jmenováni Petr a Stanislav z Křešova. Potom na počátku 15. stol. žil Kuneš z Křešova, který vlastnil nějaký majetek také v Račiněvsi. Písemně je doložen roku 1405 společně s bratry Janem, Budivojem, Václavem a Rudolfem z Račiněvsi. Kuneš se provinil proti zemským zákonům, takže do držení jeho majetku byl právní cestou uveden Vaclav z Kačiny. Majetek obsahoval: tvrz Křešov s celou vsí, poplužním dvorem, selskými statky s úroky, poli, loukami a vinicemi. Jeho celý majetek v Křešově a Račiněvsi – tehdy to bylo léno vyšehradské kapituly - ocenil roku 1413 královský dvorní notář Jan na 50 kop grošů. R. 141 se připomíná Kuneš, řečený Holik z Křešova a r. 144 Cigan z Vetlé a jeho manželka Eliška z Křešova, kteří se soudili o nějakou nemovitost s Petremz Rochova na Křešově. Na počátku 1 . stol. patřila tvrz, statek a ves Křešov do panství Vlků z Kvitkova na Snědovicich. Rytíř Vaclav Vlk je nechal roku 1545 spolu s ostatním svým majetkem vložit do nových zemských desek (staré desky shořely při velkém požáru r. 1541). Jeho syn Bedřich zdědil tvrz Křešov a podíly ve Snědovicích, ale r. 15 0 je prodal svému staršímu bratrovi Janu na Snědovicich. Od té doby zůstal Křešov nepřetržitě spojen s panstvím Snědovice, které později patřilo k Liběchovu. Tvrz Křešov zanikla v třicetileté válce a vesničané tak důkladně rozebrali její trosky, že se už neví, kde stála. Také dvůr byl v 1 . stol. zrušen a jeho pozemky si rozdělilimístní vesničané.Katastrofy v Křešově: Požáry byly v letech 1 4 a 1 5. V r. 1 5 krupobití zničilo celou úrodu.Pomístní názvy: Pohora, Hofranzken, Telle, Pruhon, Steinberg, Lada.