Štětsko

Plošná rozloha obce Mošnice obnáší 229 hektarů a katastrální území hraničí na severu s Tuhaní, na východě s Bylochovem, na jihu leží katastr Strachaly, na západě Sukorady. Největší rozmach zaznamenala Mošnice koncem 19. století, kdy zde stálo 20 domů se 162 obyvateli německé národnosti. V Nové Vsi bylo 8 domů a 58 osob.Naprostá většina obyvatel vyznávala římsko-katolické náboženství. Nynější počet stálých obyvatel je 5 osob a Novou ves užívají jen rekreanti.

Mapa Mošnice
Mapa Nová ves

Etymologie názvu

Podle A. Profouse dostala Mošnice jméno buď podle podoby, protože její půdorys přípomínal malou mošnu (mošnice = malá taška, kabela), které se staročesky říkalo mošnička > mošnice. Alternativní výklad připouští, že se mohla jmenovat podle příjmení významnějšího obyvatele jménem Mošnička > a z toho Mošnice. U jména Nové Vsi nemůže být pochyb, že se jednalo o nově založené sídlo.

Poloha obce

Mošnice leží asi 14 km severovýchodně od Štětí ve vzdálenosti asi 0,4 km od státní silnice III/2 120, která spojuje Štětí s Dubou.Mošnicí protéká potok Obrtka, dříve zde nazývaný také Obrocký potok podle svého prameniště u Obroku, na Snědovicku se mu také říkalo Jablovka. Potok napájí u vsi dva rybníky. U toho východního vznikla chatová kolonie. Západní rybník byl obnoven v devadesátých letech 20. stol. v rámci revitalizace Obrtky. Nová Ves leží 0, km východně od Mošnice a sestává z několika rekreačních chalup. Vlastnosti půdy jsou stejné jako v Sukoradech a v Tuhani, pouze zde více vystupuje na povrch vápenitá půda. K Mošnici patřilo několik vydatných vápencových lomů. Kromě dvou krátkých přípojek ke státní silnici, vedoucí do Sukorad a do Tuhaně, vedou z Mošnice pouze polní cesty do Nové Vsi a špatně sjízdná cesta do Bylochova a do Strachal.

Historie

Ves Mošnice existovala již ve 14. stol., protože její jméno se vyskytuje v nejstarším urbáři z r. 1390, v němž je zaznamenána její příslušnost k panství Helfenburk (= Hrádek u Úštěka). Mošnice měla tehdy 4 cele lany a 6 . provazců. Z jednoho lanu se tehdy platil ročni urok 1 marka a 4 groše za sklizeň a povinnost ročně odvadět 12 slepic a 2 kopy vajiček. Penale za zdrženi se platilo ročně 13 grošů a 4 haliře. Obyvatele měli povinnost, stejně jako v jinych panskych vsich, svažet seno a dřevo. Při vyběru zemske berně mělo se z každeho lanu zaplatit . marky a 1 groš. Každy dům platil kouřovne (Rauchgeld) . groše. Ve svazku s HelfenburkemjeMošnice uváděna ještě r. 1552. V roce 1553 se konal soudní proces o helfenburkské zástavní statkymezi paní Annou z Ilburka a JanemKryštofem z Tarnova. Tehdy Nova Ves ještě neexistovala, pravděpodobně však byla nově založena mezi léty 1553–91 a od té doby měla s Mošnicí společné osudy. R. 1591 prodal tehdejší držitel panství Helfenburk, Jachym Maltzahn z Pencelinu – to byl původem německý šlechtic, pocházející ze severního Německa z blízkosti jezera Müriz, Mošnici spolu s Novou Vsí, Horníma Dolním Hubenovem, Strachaly a Robečí, panu Janu Vlkovi z Kvitkova na Snědovicich za 10 2 kopy a grošů míšenských. Pan Jan Vlk zemřel r. 159 a dědicem se stal jeho syn Jan Albrecht Vlk. Obě vesnice zůstaly při statku Snědovice pouze 1 let, neboť r. 1 0 je Jan Albrecht Vlk prodal novému majiteli Jindřichu (Heinrichu) Abrahamu ze Salhausenu a jeho manželce Anně z Geyzinku. Sukorady se staly podstatnou součástí salhausenovského panství a patřily k němu mnoho let. Německý šlechtický rod Salhausenů pocházel ze Saska a nejvýznačnější částí jeho severočeské državy byl Benešov nad Ploučnicí. V Mošnici se také nalézal jeden šlechtický statek, který v r. 1 23 prý patřil junkerovi jménem Georg Libnauer von Hermsdorf. Jeho osudy nejsou známé, ale podle německého jména je vidět, že germanizace postoupila do povodí Obrtky.