Štětsko

Plošná rozloha katastru obce Strachaly činí 294 hektary. Na severu hraničí s Velkým Hubenovem a Sukorady, na východě s Mošnicí a Bylochovem, zatímco při jižní hranicí leží katastry Újezd, Křešov a Snědovice, na západě Střížovice. Největší rozmach zaznamenala obec Strachaly koncem 19. stol., kdy zde stály 33 domy se 189 německy mluvícími obyvateli, jejichž naprostá většina vyznávala římsko-katolické náboženství. Nynější počet stálých obyvatel čítá 55 osob včetně osady Lomy, velká část domovního fondu obou sídel se dnes využívá k rekreačním účelům. Etymologie názvu (Profous – ÚJČ)

Strachaly = ves strachalů (poseroutků), což znamená lidí ustrašených, bázlivých. Alternativně to mohla být ves Strachalovy rodiny.

Mapa Strachaly
Mapa Lomy

Poloha obce

Obec Strachaly, vzdálená km od Štětí, leží na kopcovité náhorní plošině a východní část jejího katastru je začleněna do Chráněné krajiné oblasti (CHKO) Kokořínsko. Půda je zde složena převážně z pískovce a vápence. Na Studenem Vrchu (Kalten Berg 319 m) jsou dvě jeskyně a další dvě jsou v Jedlovem dole, směřujicim k Sukoradům. Lomsky Vrch mezi Strachaly a Lomy je 355 m vysoký. S ohledem na vysokou nadmořskou polohu obce mohou být klimatické poměry označeny za velmi mírné. Obec měla v minulosti velký nedostatek vody, neboť zde nebyly studny a pitná voda se donášela z Lomů. Uprostřed obce Strachaly stojí kaple. Obcí prochází státní silnice III. třídy z Křešova do Bylochova. Obyvatelé se živili zemědělstvím, pěstovali obilí a chmel, věnovali se ovocnářství a chovu dobytka a včel. Severně od staré zástavby vznikla v 0. letech chatová kolonie pro rodinnou rekreaci.

Historie

Nejstarší zmínka o Strachalech pochází z r. 1390. Obec, vzniklá ve 14. stol., patřila k arcibiskupskym statkům, spravovaným z hradu Helfenburk nedaleko Úštěka. Tento hrad založil druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Podle starých urbářů se ve Strachalech nalézalo lánů a 5 volných pozemků. Ročni urok z každeho lanu byla 1 marka. Jako nahrada roboty ve žnich se platily 2 groše z každeho lanu. Z každeho domu se odevzdavalo 0,5 groše kouřovneho (Rauchgeld) a 1 slepice o sv.Havlu a sv. Jiři.OVelikonocich obec odevzdavala 2 kopy vajec a jako v ostatnich vsich byla i zde povinnost svažet seno. Při vyběru zemske daně (berně)měly Strachaly odevzdavat3kopya1groš spolu s odevzdanimrohateho skotu. Součástí panství Helfenburk–Ronov zůstaly Strachaly až do 24. září 1591, tedy přes dvě staletí. Tehdy manžel dědičky panství Jachym Maltzahn, svobodný pán z Miltsche a Penzelinu, pocházející z německéhoMeklemburska, na základě plné moci Evy z Kurzbachu, rozené z Vartenberka, prodal obce Hubenov, Strachaly, Mošnici, Novou Ves a Robeč (s kostelním patronátem) za 10 882 kop a grošů míšenských panu Janu Vlkovi z Kvitkova na Snědovicich. Podstatná část Strachal byla r. 1623 uvedena jen jako dílčí ves snědovického panství. Po roce 1650 přišlo do obce německé obyvatelstvo.
Kolemroku 1720 vyženili snědovické panství Oppersdorfove. a jejich vlády vznikl ve Strachalech, po zániku několika selských hospodářství, poplužní dvůr z iniciativy hraběte Jana Vaclava Oppersdorfa (Johann Wenzel von Oppersdorf). Ve vsi zbyli pouze 2 sedláci a 4 chalupníci, kteří měli ke dvoru robotní povinnost: sedláci 3 dny týdně potažní a ruční práce, každý chalupník 3 dny ruční práce.Roku 1768 bylo ve Strachalech 29 domů. Roku 1784 koupil statek Snědovice majitel sousedního sukoradského panství, hrabě Prokop Hartmann z Klarsteinu (von Klarstein), spolu s vesnicemi Strachaly, Lomy a Újezd, ale nehospodařil zde dlouho. Nejdříve pronajal usedlým  vesničanům pole, patřící ke dvoru a r. 1802 prodal všechen zdejšímajetekmajiteli liběchovského panství Jakobu Veithovi. Nový majitel zrušil dvůr a rozprodal k němu patřící pozemky chalupníkům na stavební parcely. V roce 1833 stály ve Strachalech 32 domy se 177 obyvateli. V r. 1849 vyhořely ve Strachalech dva domy, o několik let později ještě jeden. Dřívější pole, patřící ke dvoru, získali v roce 1850 jednotliví nájemci do vlastnictví. R 1888 byl zřízen při silnici mezi Strachaly a Lomy vodojem pro zásobování obou obcí pitnou vodou. V r. 1939 byly ve Strachalech 32 obydlené domy se 153 obyvateli a v Lomech 22 domy se 10 obyvateli.

Škola

Vminulosti chodily děti ze Strachal do školy přes Sukorady až do Robče. Žáci z Lomů měli do školy trochu blíže, jen do Střížovic. V roce 1877 vydaly nadřízené orgány souhlas se zřízením vlastní školy ve Strachalech a tak od počátku r.1878 se začalo vyučovat nejdříve v pronajaté místnosti v domě čp. 34. V r. 1881 koupila obec samostatný dům za 2500 zlatých (subvence činila 1600 zlatých) a přestavěla jej na jednotřídku. Školu ve Strachalech, zrušenou před 30. lety, koupil soukromý majitel.

Stavební zajímavosti

Uprostřed návsi stojí kaple sv. Jakuba z počátku 19. stol. Její půdorys je pravoúhlý,má nástavbu pro zvoničku, na fasádě jsou pilastry a trojúhelníkový štítek. K výbavě patří soška Krista a v interiéru obraz v akantovém rámu. Kaple byla opravena před 5 lety. Ve vsi je několik hrázděných špýcharů a srubových domů (čp. 15). Empírový dům čp. 1, pocházející ze 3. čtvrti 19. stol., je zděný se štukovými doplňky ve štítu, podobně jako sousední dům.

Lomy

Vesnička Lomy je nepochybně mladšího původu a její název svědčí o českém založení ještě před germanizací a o tak prosté věci, že se zde v lomu již tehdy těžil kámen. Ve starých listinách se její jméno vyskytuje teprve v 16. a 17 . stol. Toto osídlení mělo stejné osudy jako Strachaly, ke kterým vždycky administrativně patřilo.Uprostřed vsi stojí při silnici opravená kaplička, v současné době patřící obci, takže její někdejší zasvěcení je zapomenuto. V současné době je většina domů užívána k rekreačnímúčelům. Na jihozápadním okraji vznikla chatová kolonie. Místní jména Pomístní jména v katastrumají český základ: Studená Hora, U Jedle, Havranka, V Rybníku.