Štětsko

Polabská krajina mezi Mělníkem a Roudnicí n. L. byla osídlena již několik tisíc let před Kristem. Svědčí o tom četné nálezy dávných pohřbů, které znovu vystoupily na denní světlo při novodobé investiční výstavbě. Jeden z největších a nejvýznamnějších nálezů, učiněný v prostoru Štětí v r. 19 při výkopech základů pro budovy Českých Masarykových škol, byly podle tehdejší novinové zprávy hroby skrčenců národa únětického. To byla početná etnická skupina, jejíž zruční a zámožní příslušníci sídlili v mladší době kamenné a v době bronzové na středním a dolním Labi, na Moravě, ve Slezsku a v západním Slovensku. V močálovité polabské krajině dovedli budovat stavby na kůlech, z bronzu zhotovovali předměty denní potřeby, zbraně i šperky. Od pobaltských kupců kupovali sůl a jantar, ve zdejších řekách lovili ryby a dovedli rýžovat i zlato. Mrtvé pohřbívali ve skrčené poloze na pravémboku, tváří k jihu. Ve štětských hrobech se našly jehlice, náušnice, náramky a náhrdelníky s jantarovými perlami. Jejich hliněné nádoby s ušlechtilou formou však neměly ozdoby. Hroby kryly kamenné desky. Našel se zde také hrob, patrně nějakého velmože, pravděpodobně vyloupený již v pravěku.